Řízky
Jasně, stručně a jednoduše. Prostě žádné řečičky okolo. Když už vás k Rafovi nepřiláká touha po kulturním zážitku, tak řízky teda rozhodně. Jsou prostě vynikající. Vždycky u Rafa dostanu na uvítanou řízkovo-pivní pusu.
Tentokrát jsem tam dlouho nebyla. Těšila jsem se. I když ten den se toho opravdu sešlo více než dost. Například loučení Zdenála s Bf. Nebo snad Bf se Zdenálem? Kdybych na Zdenála úplně náhodou nenarazila u pokladny č. 7, tak bych asi šla na Dobešku. Ale takhle jsme v klidu nákupního centra probrali život o pár dní dřív a já potom neměla výčitky, když jsem jela na Hanspaulku.
Při příjezdu mě překvapil dav u vrátek. Opravdu nečekané. A opravdu to byli diváci.
Venku ale bylo moc příjemně a tak jsem se dovnitř dostala až po povídání na sluníčku. Prostě pohoda, klídek, tabáček …
Muzika super. Nějak jsem měla užívací si náladu. Prostě pohoda, klídek, tabáček... A k tomu další příjemné povídání. Prostě jsme se dlouho neviděly.
Jen jeden zvláštní zážitek. Reagovat na cenu vstupu (150 korun) vytřeštěnýma očima a zvoláním „TOLIK???“ mi přijde dost nepřiměřené. Já nevím co to s těmi lidmi je. Nejraději by všechno se slevou nebo pokud možno zadarmo. Vždyť co – muzikanti přece nemusí jíst a jezdit můžou na vzduch nebo studenou vodu z Vltavy. Achjo. Ale stejně to byl prima večer. Díky Jakube. Moc.