Brejlatá Tančírna
Na Tančírnu do Třeště jsem vždycky chtěla. Jako prostě vždycky od té doby co vím, že je. :-) Ale nikdy mi to nevyšlo. Prostě to muselo být nějaké spiknutí. Až tentokrát. Poslední březnová sobota. Téma = brýle. Tak s tím, jak sami uznáte, jsem nemohla mít problém. Kdo někdy zažil naše cestování po dálnici s růžovýma masařkama na nose mi musí rozhodně dát za pravdu.
Takže v sobotu jsme se hezky nastrojili a vyrazili směr Třešť. Těšila jsem se o to víc, že další kapelou měl být big band z Liberce. Prostě staré známé tváře, že?
V sále se to hemžilo samým originálním modelem. Ale osobně jako nejlepší model hodnotím brýlovou variantu Petra a saxofonové sekce z Liberce.
Experimenty na lidech jsou podle mého názoru zakázané, ale v Třešti to prostě zkusili. Začali hrát za oponou. Bylo to velmi zvláštní. Říkala jsem si, jak dlouho to lidé v sále vydrží. Jak dlouho jim bude trvat než se osmělí a začnou tancovat. Případně jak dlouho jim bude trvat než někdo zatáhne za šňůry opony a zvedne ji. Takže pro úplnost reportáže zde uvedu i výsledky experimentu – tancovalo se od první písně!! Neuvěřitelné. A opona šla nahoru snad při třetí. Tady si nejsem jistá, takže to prosím berte se statistickou odchylkou +- píseň. Byla bych nerada, aby mě někdo z vědeckých kruhů obvinil z nepřesných informací.
A pak už to jelo. Jeden big band, druhý band, třetí big – pardon – třetí byl Peter Lipa s kapelou, a to tedy rozhodně není big band.
Líbilo se mi to. Líbilo se mi, jak si to lidé užívali. Myslím tím opravdu užívali. Jak spolupracovali a dodržovali téma tančírny. Prostě to rozhodně stálo za to a už se těším na další. Hodně dlouho jsem nezažila takhle příjemnou atmosféru.