Pár slov o focení
Vím, o čem mluvím, tři roky jsem to teď studovala. A protože jsem před prázdninami školu skončila, podělím se s vámi o pár poznatků ze studií. Prostřednictvím Karrla, protože značnou část studia trávil se mnou.
Ale kde začít? První foťák jsem dostala už někdy v pěti letech. Ale ten nefotil. Měl dost netradiční objektiv, který stříkal vodu. ...tak já to vezmu heslovitě. A můžeme z toho třeba udělat seriál na pokračování. Nadhodíme téma související s focením a pěkně ho rozcupujeme. A aby byla sranda hned od začátku, začneme pojmem MODEL - MODELKA.
Tímto pojmem rozumíme jak věci živé, tak neživé. S neživými modely a modelkami se pracuje daleko lépe. Jak říká můj pan profesor, který je mistrem ve focení skla – tedy skleniček: „Tyhle modelky nejsou nikdy protivný, nikdy vám neřeknou, že je bolí hlava.“ Co k tomu dodat, prostě pravda. Během workshopů jsem s takovými modelkami trávila hodně času. Usměvavá rajčata, načesaná brokolice, štíhlá mrkev nebo naopak baculatá brambora, cibulka, která vás až rozpláče. Tyhle chudinky tráví hodiny pod reflektory, musíte je osvěžovat a resuscitovat. V ateliéru je často pěkně dusno. Po dlouhých hodinách, kdy se nesmí často ani malinko pohnout, pokud s nimi nepohne někdo jiný. Končí špatně, moc špatně. Naprosto vysíleny, bez duše.
V odpadkovém koši. „A takhle končí všechny modelky.“ Létající hořčice, kečup, hamburger a pak už jen vytírání ateliéru. Je to opravdu legrace, takové focení. Speciální skupinou jsou automobilové modelky. Ty se parádí déle, jak ty živé a je na to potřeba vynaložit ještě větší úsilí a i finance.
Zvláštní je, že k focení zeleniny potřebujete často i žebřík. K focení kosmetiky zas akvárko. Za to k focení aut nepotřebujete řidičák. Už jste někdy jeli 120 po dálnici v kufru auta? Prostě o adrenalinové zážitky není nouze.
S živými komparsisty už je to poněkud složitější. Vrtí se, culí se, dělají kapry... ale existují i kategorie, se kterými se pracuje na zcela profesionální úrovni. Asi existují nějaké oficiální názvy, ale my máme s Karrlem vytvořené speciální podkategorie. Culiči, kapři, profesionální modelové, h...ití (ty ale fotíme jen v krajní nouzi). Postupně se tvoří nové a nové podskupiny. To jsou ale pouze kategorie jednotlivců. Ještě nesmíme zapomenout na početnější skupiny. Tam nám zatím vykrystalizoval sice pouze jeden druh – kuželkářské družstvo – ale mluví za vše. Focení skupinek zatím nemáme moc promakané, ale s nápadem vždycky někdo přijde. Většinou bubeník. A pak vznikají „doprdelevychytaný“ fotky s akrobatickými prvky.
Na první kapitolu jsme vám asi hlavu zamotali až až. Máte nějaký nápad, o čem by mohla být ta další? Nebo máte nějaké zkušenosti s focením? Pojďte si tu taky jednou popovídat o něčem jiném než o muzice.
Komentáře
Přehled komentářů
http://www.reflex.cz/Clanek9678.html
focení na koncertech
(Kačka, 16. 9. 2009 10:24)Nejde o to, jestli je to zrcadlovka. Než jsem si jí pořídila fotila jsem Olympusem c740, což zrcadlovka není. A snímky byly taky dobré. Roli tam hraje dost věcí - optika fotoaparátu a její světelnost, rozlišení, rychlost závěrky..... těžko takhle jednoduše poradit. Jaký máš fotoaparát, dohledám sijeho parametry.
No, já bych uvítala
(Lucy, 15. 9. 2009 20:37)nějaké dbré rady, jak fotit na koncertě bez zrcadlovky, ale to asi neuspěju. :-)
Možná jste už viděli
(Olina, 14. 10. 2009 8:15)