Úplňkové úplné písničky
Nejdřív se s druhou a třetí pěkně navečeříme. Pak musíme trefit ten správný konec ulice, protože většinou, když jdeme Pod strom čajový, tak bloudíme. To víte, v téhle ulici je víc čajoven. Našli jsme to celkem rychle.
V kamnech praskal oheň a tak bylo příjemně teploučko. Objednali jsme si čajík a těšili se na „koncert“. Za chvíli dorazil jak Jakub, tak i Bubák, který se hned rozčiloval, že v čajovně nemá co pít. Tak si poručil vodu Vinohradku. Než začali hrát, tak jsme se bavili vzpomínáním na nejrůznější hlášky z našich cest. Překvapivým zjištěním bylo, jakou jsme si dělali ostudu hned při první návštěvě Liberce, v říjnu 2006. A to jsme tam ani nebyli kompletní!
A to už se začalo hrát. Byl úplněk a tak byl z někdo z nepočetného publika navrhl, že by měli zahrát něco erotického.... o jo, ale to se u Jakuba těžko rozhoduje kterou píseň zahrát. Podle mě to bylo Doupě...ale znáte to, s těma názvama je to těžký. Takže prostě ta krásná písnička, ve které zpívá o tom, jak tahá za nitky. Bubák poznamenal, že když je ten úplněk, tak by hlavně měli zahrát něco úplného. S úplňkem souvisí i naše mooc oblíbená písnička od Jarretu. A taky byla ta od Redla. A tak vůbec. Po přestávce na tahací harmoniku zahrála Krystýna Skalická. Ta tu hrála s Jakubem už vloni a taky se mi moc líbila. Hlavně písnička o kačenách.
Pak se ale zas vystřídala s tandemem Jakub a Bubák. Jakub další část večera pěkně uvedl: “Tak my bychom bez caviků pokračovali...“ Na což Bubák reagoval: „Já bych tu ještě jeden cavik měl...“ a začal ladit kytaru.
Společně s Krystýnou na konec zahráli Matyldu, což s harmonikou zní báječně. A dalších několik mých oblíbených písní. A kdo umí, ten přidá. Aspoň tři. A ty nejlepší i víc. A novinka. Hm... Trošku zněla jak Vážka. Ale na tu nedošlo :-(
Tak se těším do Balbínky. Vlastně do Jablonce! A to už je za chvilku! Teď honem domů, do teploučkých peřin.