Páteční večer a my a vy a oni
... v pátek 29.2. jsem spolu s nimi – i když v oslabení neb Třetinka prostě nešla – zamířil do Salmovské literární kavárny. Ano .. je to ta kavárna, kam jedna z nejmenovaných Třetin chodila popíjet čaj (ano, čteš správně milý čtenáři ... čaj .... ale dobrá ... občas i víno) ... kde byl nejúžasnější číšník v celé Praze, který dokázal vykouzlit úsměv na tváři ať se člověk cítil sebevíc bídně ... hmmm ... to byly časy. Tedy já to nezažil .. to jen ona občas vypráví .. hlavně když je tma. :)
V pátek bylo v kavárně prázdno. Tedy prázdno tam bylo před šestou hodinou když dorazila první. Dala si čaj s citrónem, posadila se drze ke kulatému kamarádskému stolečku a dočítala v klidu knížku. Občas dostala záchvat smíchu a čekala na třetí. Ta došla i se mnou a posadili jsme se taky drze ke kulatému kamarádskému stolečku. První si odskočila povídat s bývalým panem šéfem a třetí se začetla do její knížky. :-) A čas utíkal .. kavárna se plnila .. osazenstvo kulatého kamarádského stolečku přibývalo .. světla a vzduchu ubývalo. Pokoušel jsem se navázat spojení s Péťou Pú .. myslím, že smska: „Tady vrána, tady vrána ... vidím tě, slyším tě. Vidíš nás?“, by ho možná i pobavila kdyby si ji byl přečetl ... chjo ... takové námahy s psaním a na nic ... :-) A pak to začalo.
Martina s Karolínkou a pár písniček. Karolínka přišla na koncert Žofky a než se nadála stála na pódiu. Dokonce byla jedna písnička nová. Žofka, která se vrátila z delšího pobytu z Nizozemí. Dovezla si zvláštní nástroj, který umí jen jeden akord, závislost na klavíru a určitě spoustu zážitků. A já zjistil, že ač můžu mít Žofku rád, tak její hudba mě neoslovuje. Folkaři se kritice brání, ale já jsem nejmenší z největších, takže co .. prostě to pro mě byla nuda. Škoda.
Přestávka a spousta povídání. A po přestávce Martina, Michal a Patrik .. líbí se mi to pořád víc a víc. Bavili nás i sebe .. dostávali vtípky nás i sebe ... Matěj Rak si uvedl svoji písničku, takže jsme konečně slyšeli přímo od autora jak to myslel s tou Lindou a Hankou. Karlu K. zazněla celá? Nevím ... začínám se ztrácet kolik vlastně těch holek tam má být. A potom byl konec .. přídavky a rozloučení. Vypadá to na delší pauzu .. Martina má státnice a kdo ví co bude dál. Měl jsem to tam taky zapít .. ale možná bude stačit, že to zapíjeli ostatní ...
Po koncertě povídání .. ono to povídání pomalu začíná k akcím patřit. Nechci hned po koncertě utéct. Ne .. dožívám tu atmosféru a pohodu. Večer je potřeba dodýchat ...
A cestou domů pršelo ... a déšť dokáže schovat i slzy. To jste nevěděli? Tak teď už to víte ...