Náročný den folkového fanouška
Ve čtvrtek 18. ledna jsem měl s třetinami velmi náročný program. Čekala mě vernisáž fotografií v ČNB s hudebním doprovodem mých zlatíček - JTT (to jako Jen tak tak) a potom ještě večer koncert v kavárně Pod Vesuvem - Nestíháme s Ravenem. Musíte uznat, že jsem se měl co otáčet to stihnout.
Poznámka: Třetinka se bála, aby na nás zbylo místo Pod Vesuvem, tak si zarezervovala místa - ani nechtějte vědět co jí na to Honza řekl - cituji: „Stejně tam budete první, tak je zbytečný to rezervovat, ne??“ Argument, že nemáme pouze je, ho zřejmě vůbec nezajímal .. asi si nedovedl představit, že bychom opravdu mohli nestihnout Nestíháme.
Ale hezky od začátku … Sešli jsme se u Obecního domu a vyrazili směr ČNB - to je vám ale velká budova - našli správný vchod, vstoupili dovnitř a … ano … byli zastaveni velmi příjemným pánem, který vyžadoval pozvánky. Tak jsme zase vyšli ven a začali řešit co dál …
Poznámka: To asi to Nestíháme stihneme i s předstihem - bylo lehce před pátou a koncert kluků byl od osmi …
… se slzou v oku jsme začali psát dopis JTTům ve stylu .. přišli jsme, neviděli jsme a byli jsme odejiti … když v tom … anoooooooo … ze schodů kráčí známá postava a mává pozvánkami. Ještě, že nás Milda zachránil. Takže opět dovnitř, kolem příjemného pána a vzhůru nahoru …
..... tam už spousta lidí, fotek, jídla a pití a také zbytek kapely. JTTci zahráli jen dvě písničky (což nám v žádném případě nestačilo, ale co naděláš ...), pánové v kravatách řečnili, blesky bleskaly, fotoaparáty fotografovaly a my se jen divili. Po nezbytném občerstvení, prohlídce fotek, sdělení si novinek s JTTky, pozření pár chlebíčků a vypití pár skleniček jsme se rozloučili a vyrazili směrem k našemu druhému cíli …
Poznámka: Určitě návštěvu výstavy doporučuji … nevím jestli se tam normální smrtelníci mají šanci dostat, ale fotky jsou to krásné …
… příští výstava prý bude z fotek druhé Třetiny …
Jaké bylo naše překvapení, že ve sklepním klubu nikdo kromě kluků nečekaně nebyl. Prostě jsme zase byli první. Těšili jsme se na partičku mé oblíbené hry - Citadela - a taky na prima večeři (chlebíčky byly jen předkrm). Kluci nás uvítali a Honza se ptal kam chceme tu rezervaci.
Poznámka: Dobrá, dobrá, dobrá .. prostě měl jednou pravdu.
Přemýšleli jsme dlouho, pečlivě a zvažovali možnosti a … vyhrál stůl v první řadě. Jak jinak, že? Potom nás Honza vyhodil … ano … čtete opravdu dobře … vyhodil, že prý budou mít zvukovku nebo co. Jako kdyby to potřebovali … umělci. :-) Nicméně pod pohrůžkou násilí jsme vyklidili bojiště a utekli nahoru na jídlo. Posilněni pizzou a těstovinami jsme se vrátili a pustili se do Citadely. Sklep se začal pomalu plnit a my se netrpělivě těšili na koncert. Tedy … netrpělivě ani ne … potřebovali jsme dohrát tu Citadelu. :-)
Jako první vystoupil Raven. Toho jsem samostatně ještě neslyšel. Hrál krásné písničky na piáno a na držky (to je akordeon, jasný??). Mezi písničkami vyprávěl vtipné příběhy a čas utíkal … a utíkal … a utíkal a najednou byl konec.
Po krátké přestávce nastoupili kluci a spustili - tyhle písničky jsem znal, tak jsem si zpíval s nimi. Opravdu moc se mi líbí ta nová písnička - Malostranská. Na Sošku v novém kabátku si začínám zvykat … a Ruská už je prostě hit. Stejně jako Čertovo jezero, Zloděj, Zpráva v lahvi. I při hraní kluků čas utíkal a utíkal a utíkal až utekl … ale klukům se utéct nepovedlo, takže přidávali - nechtěli zahrát Kovboje (a toho opravdu chtělo hodně lidí - kluci by se nad tím měli zamyslet … :-)), takže došlo na písničky s Ravenem - Starý chlap a mladá noc, Já s tebou žít nebudu … ale i na starou písničku Lehký dopad.
Byl to opravdu moc krásný večer a škoda, že jsem musel s první a třetí Třetinou utíkat tak brzo domů … ale nedalo se nic dělat … zvonec nezazvonil, ale večera byl stejně konec. Nejhezčí věci končí moc rychle .. nemáte ten pocit??
Komentáře
Přehled komentářů
Pěkné Kájo, pěkné.... co dodat.... snad jen, že vyhazov už je téměř taková tradice jako večery pod vesuvem. Škoda, že jste všici tak pádili dom.
pěkné
(Kačka, 23. 1. 2007 17:25)