Nahá a namol
Tak už nechám mystifikování a vyklopím, že jsme měli sraz u vodotrysku. My všichni co spolu chodíme. To jsem nevymyslel já, to říkal Karel. Ne Karrel ale Karel. Bylo nás tam zkrátka víc s podobným jménem...
Dvě Třetiny se sešly už dřív u Mc na baště a pak kompletní setava ve sklepě. Já jsem byl opečováván přímo královsky! Díky Inko. Oskiho a Vopiho jsem poslouchal ze stolečku vedle Anežky, byl to docela nářez. Zato Tamaral.... nádhera.... chvíli jsem hlídal texty, chvíli si je mohl i přečíst. Dostal jsem ochutnat víno od Petra, pak i od Inky. Fotili mě (nejen) a chovali mě (jen). Tak krásný koncert jsem dlouho nezažil. A vůbec nevadilo, že tentokrát bez vodotrysku. Zato dvojjazyčně. Přišli cizinci a tak průvodní slovo bylo česko-anglické. Připadalo mi to jako v letadle. Tam taky pilot mluví česky a pak anglicky. Později cizinci odešli a tak zůstalo jen při rodné řeči. Tamaral měl být podle všeho grande a.... byl! Já jsem byl ten třetí, který s nimi vystupoval! I když jsem ani nezpíval ani nehrál (jako Anežka)!
A taky jsme snili... o Paříži... plánovali jednu z dovolených... jestli to klapne... ale nezakřikněme to. Bude to hlína. Jo a ještě něco nevídaného se ve sklepě přihodilo. Tolik foťáků pohromadě! To byla přehlídka. Přístrojů, stylů, fotografů.
Třetiny pak odešly na poslední metro a já se uvelebil v náručí mé milované Inušky... Musím říct, že to bylo mnohem příjemnější, než onehdá v Telči... :-)
PS: barman a zvukař v jedné osobě si Třetiny odminule pamatoval. Vím, že jsou nepřehlédnutelné, ale přesto by mě zajímalo, čím ho tak uchvátily.... Tak zas někdy ... příště to ale nebude, to jsme v Balbínce!
PPS: pořád se ptáte proč nahá a namol: Protože Hmol!