Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Venku zuří jaro

Autor: Bohouš Vašák                                                   Interpret: Jarret


Sleduju jak jeden pán
u okýnka usíná
klimbá a slintá něco se mu zdá
S trhnutím pak procitá
a jak tráva deštěm pobitá vstává
před ústa si ruku dává někam utíká

Na jeho místo k oknu usedá
žena kterou dobře znám
z obálky Květů jež držel tamten pán
Do skla na sebe se podívá
a hlavou smutně pokývá
Ví že už jen musí že žádný můžeš neplatí

A ona ví že nehřeje že nechladí
a na dotek je jak se zdá tak akorát

Venku zuří jaro já mám jednu starost
kdy víceletku zasadím
Chce to ňákou změnu to co nedoženu
z dohledu snad neztratím

Kam zmizel onen spící muž
co ho bodá jako nůž
nůž ostrý jako kletba jako urážka
Krátký sen uprostřed dne
ho nechá ať si vzpomene
na to na co myslet nechce ale spíše ne

A ta žena možná ví že ví
ale stejně z toho nesleví
už je přece pozdě už nic nezmění
Zpívám si spolu s ní
o věcech prvních posledních
místo tečky bože chtěl bych radši vykřičník

I když vím že nehřeju že nechladím
a na dotek jsem jak se zdá tak akorát

Venku zuří…

Něco pro PJPNFJ.... Když venku něco zuří, je to zásadně Jarret!

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

tohle

(Tomáš Pohl, 25. 11. 2007 16:33)

je jedinečnej zavírák koncertu. Melodie jako bejk, slova, no vše.